Kroucení dřeva

[Hans]

Čistě laicky bych řekl, že čím vyšší teplota, tím nižší viskozita a tím hlubší průnik do dřeva. S tungovým olejem sice zkušenost kromě několika misek nemám, ale neřekl bych, že jakýkoliv olej dřevo ochrání před stojící vodou... Na to jsou vosky, pryskyřice a laky.

Hans

[Dovla]

Medzičasom som už guglil a objednal som OSMO-TVRDÝ VOSKOVÝ OLEJ ORIGINÁL-VZORKA 5 ml a ešte OSMO - UV-OCHRANNÝ OLEJ FAREBNÝ - VZORKA 5 ml . Tieto 2 by mali obsahovať aj prísady proti plesniam. Uvidím ktorý bude lepší.

[Modřín]

Čistě laicky bych řekl, že čím vyšší teplota, tím nižší viskozita a tím hlubší průnik do dřeva. S tungovým olejem sice zkušenost kromě několika misek nemám, ale neřekl bych, že jakýkoliv olej dřevo ochrání před stojící vodou... Na to jsou vosky, pryskyřice a laky.

Hans

U toho vaření nejde o teplotu při aplikaci, ale o polymeraci a oxidaci oleje, ke které dochází během ohřevu na bod varu. Tím vzniká z oleje fermež, nebo spíš vzniká rychle, protože lněný olej polymeruje i samovolně. To je ta exotermická (vzniká teplo) reakce, při které dochází ke vznícení hadrů.

Ohřátý olej se skutečně aplikuje o dost líp, ale to stačí ohřát na teplotu, kdy na tom bez problémů udržím ruku. Já ohřívám první nátěr skoro vždycky, jelikož ze zásady nebrousím, ale hobluju, takže ten povrch prakticky nesaje.

Jinak souhlasím, že proti stojící vodě vysychavé oleje nepomůžou. Na to je opravdu potřeba vosk.

S fermeží zkušenosti nemám. Prakticky na nátěry nepoužívám lněný olej ani fermež, mám mnohem radši konopný, přijde mi že líp proniká do toho hoblovaného povrchu, pokud se tedy hodně na první nátěr naředí. To dávám pod střechu, případně do interiéru. Ven dávám od prvních pokusů tungový, ta vrstva kterou dělá na povrchu mi přijde hodně tvrdá a nemusí se to natírat tak často. Navíc ty drobné výsušné prasklinky to opravdu zaplácne, ale to fermež asi taky.

[Hans]

Aha, no já myslel že šlo o dotaz na teplotu při nátěru, domácí výrobu fermeže bych opravdu nikomu nedoporučil Vlastně bych řekl, že fermež nemusí být nutně lněná. Vyrobit kratší polymery "do foroty" by mělo jít i u jiných oxidačně vysychavých olejů. Ale je fakt, že o jiné než lněné fermeži jsem nikdy neslyšel. S tím vlastně souvisí moje další otázka - když natíráte tungovým olejem, dočkáte se vyschnutí v dohlendé době? Lněnému oleji to totiž celkem trvá. Možná je v tomto směru výjimkou a proto se vaří?

Ještě k tomu ohřívání - já si na to pořídil za dvě stovky ohřívač na dětské lahve s mlékem. Funguje to výborně, natírám při asi 60-70 °C. Pokud mi trochu zbude na dně, klidně to v tom nechám - kupodivu se to při další várce rozpustí.

S tim hoblovánim je to pravda. Taky dávám pokud možno přednost hoblování a je to jak kydat olej na zrcadlo

Jo, fermež taky zaplácne trhlinky. Nejlíp ještě zapracovat spolu s troškou brusného prachu. Konopnej vyzkoušim, díky za tip


Hans

[Modřín]

Nevařené a bez sušidla to schne všechno dlouho. Doma mi to nevadí, sušidla tam prostě nedávám, jelikož nevím, který nenechavý zvíře to olízne. Dokonce venku kvůli tomu ani neředím, jen doma v dílně. Kdyby se to dělalo někde na kšeft, tak je lepší vařená varianta, nebo sušidlo.

Na lněném oleji mi hlavně vadí ta žlutivost. To ten tungový skoro nedělá.

[martin.janda]

Mám osobní zkušenost se smrkem, co jsem si nařezal na coulová prkna, nechal dva roky schnout a pak z nich udělal dveře. Říkal jsem si - slepíš to na dvě vrstvy, bude to stabilnější. Za měsíc se zkroutily. Už bych si to víckrát nedovolil. Buď do sušky anebo nechat pak ještě rok ležet doma.

Hans

Lepil jsi to na dvě vrstvy tak, že jedna vrstva byla venku a druhá uvnitř? Pokud ano, tak by vrstva lepidla mohla tvořit neprodyšnou bariéru a vnitřní vrstva pak bude ve výrazně jiných podmínkách, než vnější, což by mohlo na kroucení mít vliv? Pouze teoretizuji na základě něčeho, co jsem se doslechl a přijde mi to jen logické, nemám však vlastní zkušenosti. Zdrojem té myšlenky je zmínka od Larryho Williamse ve videu o výrobě pfofilovaných hoblíků, kde doporučuje nepoužívat lepené dřevo právě kvůli těm bariérám, které pak díky nerovnoměrnému pronikání vlhkosti dřevem můžou vést na mírné kroucení plazu a dovedu si představit, že podobný efekt bude proporcionálně větší u dveří.

Vím, že tím neodpovídám na dotaz ivocha, ale s dotazem to myslím úzce souvisí. Možná u nelepeného dřeva hrozí kroucení v menší míře (uvažuji-li lepení ve vrstvách, tedy do tloušťky)? Navíc stůl nebude vystaven dvěma extrémům (interiér vs exteriér), takže bych spíš čekal, že kroucení nebude takový problém. Také bych rád slyšel něčí vlastní zkušenost a i jak to se stolem nakonec dopadlo.

[Modřín]

Je pravda, že hoblíků s lepeným plazem jsem měl několik a stabilní nebyl ani jeden. Ale u hoblíků to člověk hodně hlídá, tak si určitě všimne věcí, které by jinde nezaznamenal. A to ten hoblík taky nebývá vystaven zas až tak vystaven extrémním rozdílům vlhkosti a teplot.

Ale jinak tedy pracuju se vzduchosuchým dřívím vlastně kdykoliv můžu a přijde mi naopak dlouhodobě bezproblémů, pokud se tedy vybere vhodné dřevo na daný účel, rovnoleté a ideálně čtvrcené a pomocí spojů nebo třeba svlaků se ten pohyb prakticky znemožní. Stovky let se to takhle dělalo, tak asi není důvod aby nám to dneska nefungovalo, jen se na to musí při tom designu myslet a musí se vybrat to dřevo. Něco holtbse bude kroutit vždycky. Taky se vyplatí to rovnat pomalu na víc kroků, abych se nedostal do bodu kdy mám finální rozměr a už nemám co ubrat když se to ještě malinko pohne. Vzduchosuché dřevo ale o něco víc bobtná, asi proto, že ty buněčné stěny nejsou pečené ze sušky. Alespoň mi to tak přijde. Určitě se s ním ale dobře pracuje ručníma nástrojema. Ale to je zase dřevina od dřeviny.

[Hans]

Lepil jsi to na dvě vrstvy tak, že jedna vrstva byla venku a druhá uvnitř? Pokud ano, tak by vrstva lepidla mohla tvořit neprodyšnou bariéru a vnitřní vrstva pak bude ve výrazně jiných podmínkách, než vnější, což by mohlo na kroucení mít vliv? Pouze teoretizuji na základě něčeho, co jsem se doslechl a přijde mi to jen logické, nemám však vlastní zkušenosti. Zdrojem té myšlenky je zmínka od Larryho Williamse ve videu o výrobě pfofilovaných hoblíků, kde doporučuje nepoužívat lepené dřevo právě kvůli těm bariérám, které pak díky nerovnoměrnému pronikání vlhkosti dřevem můžou vést na mírné kroucení plazu a dovedu si představit, že podobný efekt bude proporcionálně větší u dveří.

To je zajímavá poznámka s tou bariérou. O tom jsem dosud nikdy neslyšel, budu si to muset nastudovat

U těch hoblíků teď budu jen logicky konstruovat - hoblíkům se často lepily plazy proto, že zatímco tělo bylo třeba bukové, plaz se dělal z habru. Viděl jsem to i u velmi starých hoblíků. Možná šlo o kroucení způsobené právě odlišnými dřevy. Jak píše Modřín, u hoblíku to člověk samozřejmě sleduje víc a kdysi jsem v nějaké staré bichli četl, že bylo zvykem mít dvě sady hoblíků - jednu zimní a druhou letní. Podle vlhkosti v dílně.

Samozřejmě, že na ty dveře jsem použil smrk, který jsem osobně řezal na fošny a protože jsem lítostiv každého kousku dřeva, použil jsem pokud možno všechno. O nějakém výběru ideálních rovnoletých kusů nejlíp radiálně řezaných tak nemohlo být řeči. Tady ale narážíme na jednu věc - právě lepené dřevo, např. KVH hranoly, ale i třeba eurookna, se lepí z více vrstev nejen proto, že je to hospodárnější, ale i proto, že výsledný profil je údajně stabilnější. Ovšem je fakt, že se to lepí jednak ze sušených kusů (řekněme mírně umrtvených sušením) a jednak se do toho leje relativně přesná dávka lepidla, které rychle tuhne. Zkrátka je to technologicky daleko přesněji zvládnuto. To já se s tim moc nepáral, prostě jsem to orovnal, naklížil a po obědě už to jelo protahem. U sušených kusů to nikdy nebyl problém, ale tady jsem zjevně přestřelil a tím, že jsem nedal dřevu po prvotním opracování odpočinout, jsem si to asi zpečetil.

Chybami se člověk učí - zbylé řezivo už mám od podzimu na suché temperované půdě


Hans

[Squit]

ohledně frází typu "dřív taky sušárny nebyly a šlo to" se zapomíná na to, že dřív taky nebylo ústřední topení, hydroizolace domů atd. Dnes běžná bytová vlhkost 30-40% byla dříve nepředstavitelná. Takže ten vlhkostní rozdíl mezi vzduchosuchým dřevem a vysušeným interiérem je obrovský. Nehledě na to, že dřív nebyli interiéry ani tolik temperované, takže to je další obrovský rozdíl vnitřek 22 venek 0, tak máte venku vetšinou relativní vlhkost hodně přes 80% a 30% vevnitř, tak to prostě nemůže dopadnout dobře.

takže spárovky ok, ale musí to odpovídat i technicky a technologicky. Třeba dnes právě u oken a dveří dělaných z eurohranolů máte právě hranol slepený ze tří vrstev(prken) na sobě. Právě kvůli tomu aby se zabránilo kroucení hranolů. A tím se tam může použít i dřevo z tangenciálního řezu ( nejčastější výroba prken na pilách je z kraje kulatiny a trámy, fošny ze středu) Samozřejmě když si lepím doma sám, tak si hlídám i skladbu dřeva aby jsem nedal všechny stejně orientované.